Nobelova cena za ekonomii, volby v Rakousku
Nobelova cena za ekonomii, volby v Rakousku
Nobelova cena za ekonomii za práci o vlivu institucí na ekonomiku. V Rakousku proběhly volby, jak moc se země stáčí do prava?
Dobrý den,
možná jste si povšimli, že v rámci Institutu Pí jsme na sociálních sítích začali vydávat souhrny zajímavých vědeckých zpráv, které právě vyšly. Přijde nám škoda, aby se pozornosti těmto studiím nedostávalo, ještě hůře, aby se ven dostávaly jen deformované tržky. Náš nový newsletter Makroskop bude pravidelně shrnovat ty nejzajímavější studie, na které jsme narazili. A budeme rádi, když nás doporučíte svým přátelům a známým.
Na jaká témata se podíváme dnes?
Nobelova cena ocenila práci o vlivu institucí na ekonomii
eBook Umělá inteligence pro rodiče školáků
Rakousko míří po volbách doprava? (materiál Institutu)
Thomas Piketty: Jak zdanit miliardáře
Dopady doktorandského studia na duševní zdraví - studie z Lundské univerzity ve Švédsku
Informační válka s Ruskem (materiál Institutu)
Další materiály najdete v časopise Pro města a obce: Kudy obcím utíkají peníze I. a II. díl (číslo září a říjen), kde se podrobně věnujeme problematice úspor ze slučování obcí a nehospodárnosti současné české samosprávy.
A připomínáme: audiopodcast Makroskop najdete zde na Spotify a pod jménem Makroskop i na dalších podcast službách!
Nobelova cena ocenila práci o vlivu institucí na ekonomii
V pondělí 14.10.2024 byli oznámeni letošní nositelé ceny za ekonomii na pamět Alfréda Nobela. Stali se jimi Daron Acemoglu, Simon Johnson a James A. Robinson za “práci o vlivu institucí na prosperitu”. Pojďme si nejdříve krátce říct něco o oceněné práci a pak o dalších kandidátech na Nobelovu cenu za ekonomii:
Proč byla oceněna právě tato práce, to vysvětluje ekonomický expert Pirátské strany Libor Dušek:
Proč jsou některé země bohaté nebo chudé nezáleží na nalezištích ropy; klíčové jsou instituce. Tak říkáme pravidlům hry - zákonům, jejich vymáhání i tolerovanému porušování, normám chování atd. Nikdo zkoumání institucí neposunul tak jako Acemoglu, Johnson & Robinson.
Jejich dílo má co říct k věčným českým debatám. Už v roce 2011 vydal NERV velkou Strategii konkurenceschopnosti, kde upozorňoval, že hlavním překážkou dalšího rozvoje Česka jsou nekvalitní instituce. Ne že by se od té doby mnoho změnilo; naopak vidíme, jak je Česko zaseklé a jak skoro nemožné je cokoli zreformovat.
I o tom je dílo laureátů. Ukazují, že instituce se těžko mění, a vysvětlují, proč tomu tak je. Lidově shrnuto: kapři si rybník nevypustí. Máme nemožný volební systém do Senátu s nemožnou věkovou hranicí 40 let - ale proč by ho dnešní senátoři měnili, když byli v tomto systému zvoleni a tudíž JIM vyhovuje? Máme nic moc univerzity; a snahy proreformních vedení o změny naráží na odpor jiných stakeholderů (v lepším případě), nebo přímo těm v čele dnešní píseček vlastně vyhovuje a vědí, že v případě změny by oni šli od válu. Dezinformace jsou mor; ale těžko čekat boj proti dezinfu od politiků, kteří sami více či méně často dezinfo sami využívají pro svůj prospěch. Atd atd.
Co vzkazuje ocenění politikům?
Demokracie je ekonomicky dobrá, autokraté jsou ekonomicky špatní - tak lze práci oceněné trojice zjednodušeně shrnout. A to také dává jasný politický singál! Vždyť všude na (zatím) bohatém Západě jsou na vzestupu pravicoví populisté od Donalda Trumpa přes Viktora Orbána až po AfD, kteří podkopávají demokratické či právní instituce nebo to plánují. Cena je takříkajíc varováním: "Západ se bude ekonomicky špatně vyvíjet, pokud naše instituce překopeme," říká Rudi Bachmann, americké univerzitě Notre Dame. "Švédská porota vytváří protipól labutímu zpěvu liberální demokracii, který stále častěji zaznívá i z řad akademiků."
Acemoglu rovněž v proslovu varoval, že podpora demokracie je celosvětově na historickém minimu. Nové zvolení Donalda Trumpa by bylo nebezpečné jak politicky, tak ekonomicky: "Prezident Trump by způsobil nejistotu a chaos."
Největší kritika, která se na adresu tří nositelů Nobelovy ceny snesla, spočívá v tom, že jejich teorie se zdá být v rozporu s ekonomickým vzestupem diktátorské Číny. "Čína je největším příběhem růstu posledních desetiletí," říká dlouholetý ekonom Peter Bofinger. "Tři výzkumníci to mohou jen stěží vysvětlit." Acemoglu se na tuto kritiku snaží odpovědět. Ano, Čína silně roste, říká. Tvrdí však, že takové autoritářské státy budou mít v dlouhodobém horizontu větší potíže s rozvojem a inovacemi. Příštích několik desetiletí ukáže, zda má Acemoglu pravdu...
A pojďme se podívat také na ekonomy, kteří patřili mezi žhavé kandidáty:
Kdo byli žhaví kandidáti na Nobelovu cenu
⚫️ Robert Barro (1944) je profesorem ekonomie na Harvard University. Mezi jeho klíčové práce patří Are Government Bonds Net Wealth? (1974) a Economic Growth (1995) spolu s Xavierem Sala-i-Martinem. Barro významně přispěl k makroekonomii, zejména v oblasti hospodářského růstu a vlivu vládních politik na ekonomiku. Jeho výzkum pomohl lépe pochopit faktory ovlivňující dlouhodobý ekonomický růst a roli vládního dluhu.
⚫️ David Kreps (1950) je profesorem na Stanford Graduate School of Business. Jeho stěžejní dílo Reputation and Imperfect Information (1982) přispělo k rozvoji teorie her, zejména v oblasti dynamických her s neúplnou informací. Krepsova práce se zaměřuje na to, jak reputace a očekávání ovlivňují strategické rozhodování v ekonomických interakcích.
⚫️ Michael Jensen (1939) je emeritním profesorem na Harvard Business School. Spolu s Williamem H. Mecklingem napsal vlivnou práci Theory of the Firm: Managerial Behavior, Agency Costs and Ownership Structure (1976). Jensenova práce na teorii agentury a správy a řízení společností byla zásadní pro pochopení konfliktů mezi manažery a akcionáři. Jeho výzkum ovlivnil praxi v oblasti finanční ekonomie a korporátního řízení po celém světě.
⚫️ Andrei Shleifer (1961) je profesorem ekonomie na Harvard University. Je jedním z nejcitovanějších ekonomů současnosti. Mezi jeho významné práce patří A Survey of Corporate Governance (1997) napsaná s Robertem W. Vishnym. Shleifer přispěl k rozvoji behaviorálních financí a institucionální ekonomie, zkoumajících, jak nedokonalosti trhu a lidské chování ovlivňují ekonomické výsledky. Jeho výzkum má hluboký dopad na pochopení regulace, správy společností a ekonomického rozvoje.
🟤Edward Glaeser (1967) je profesorem ekonomie na Harvard University. Jeho stěžejní dílo, Triumph of the City (2011), se zabývá významem měst pro ekonomický růst a lidský blahobyt. Glaeserova práce zdůrazňuje, jak města podporují inovace, produktivitu a sociální interakce, což je klíčové pro moderní ekonomiky.
💳Divoká karta: Vitalik Buterin (1994) je ruskokanadský programátor, spoluzakladatel Ethereum. V 2013 publikoval Whitepaper o Ethereum, kde představil koncept decentralizované platformy pro chytré kontrakty a decentralizované aplikace (DApps) využívající technologii blockchainu. Buterinova práce významně ovlivnila oblast kryptoměn a blockchainové technologie, umožnila vznik decentralizovaných financí (DeFi), nezaměnitelných tokenů (NFTs) a dalších inovací přesahujících rámec digitálních měn. Ačkoliv jeho teoretická práce byla i prakticky ověřena a má zásadní ekonomické dopady, pravděpodobnost udělení ceny je velmi nízká.
🙅V seznamu chybí třeba Thomas Piketty nebo Mariana Mazzucato, jejich díla jsou superdůležitá, ale oproti ostatním jsou ještě mladí a jejich ocenění bychom čekali spíše v horizontu pěti let.
eBook Umělá inteligence pro rodiče školáků
Zajímají vás moderní technologie a jejich vliv na vzdělávání vašich dětí? Naše nová brožura AI pro rodiče školáků vám poskytne přehled o tom, jak umělá inteligence mění způsob, jakým se děti učí, a jak může AI pozitivně ovlivnit jejich budoucnost.
Co v ebooku najdete?
✅ Jak může AI pomoci vašim dětem lépe se učit a rozvíjet klíčové dovednosti.
✅ Jak se vyhnout rizikům spojeným s technologiemi a ochránit své děti.
✅ Praktické rady, jak podporovat zodpovědné využívání technologií ve škole i doma.
Zjistěte, jak můžete být o krok napřed a připravit své děti na digitální budoucnost! 👇
📄 Čtěte více zde: AI pro rodiče školáků
🇦🇹Rakousko míří po volbách doprava? (Materiál Institutu)
V Rakousku proběhly volby do Národní rady, z nichž vyšel vítězně Herbert Kickl. Jeho pravicově populistická FPÖ dosáhla nejlepšího výsledku v historii a je nejsilnější stranou před konzervativní ÖVP. Jenže vládnout s nimi na celostátní úrovni zatím nikdo nechce. Jaké jsou výsledky v Rakousku a co to znamená?
Zdroj výsledků: Parlament Osterreich
Výsledky jsou předběžné, ještě se dopočítávají hlasy:
🔵FPÖ 29 % (měli 16 % v roce 2019) - 57 křesel
⚫️ÖVP 26,3 % (z 37,5 % v 2019) - 51 křesel
🔴SPÖ 21% (z 21,2 %) - 41 křesel
🟣NEOS 9 % (z 8,1 %) - 18 křesel
🟢Grune 8,2 % (z 13,9 %) - 16 křesel
❌další strany nepřekročily čtyřprocentní hranici a nebudou mít v parlamentu zastoupení
🎖️Příčiny výsledku:
1️⃣ Kancléř Karl Nehammer (ÖVP) stylizoval volby jako rozhodování mezi sebou a Herbertem Kicklem, hlavním kandidátem FPÖ.
2️⃣Voliči nicméně uvádějí, že hlavním důvodem rozhodnutí byl program, což je velká změna proti volbám 2019, kdy dominovaly osobnosti kandidátů (hlavně Sebastian Kurz).
3️⃣ÖVP je vnímána jako konzervativní, FPÖ mobilizovala mezi nevoliči i mezi voliči ÖVP, kteří chtěli změnu.
4️⃣Sociální demokraté SPO se nepodařilo odvrátit sestup započatý v roce 2019 a jsou na svém historickém minimu.
📊Scénáře dalšího vývoje:
🔵⚫️Možná je samozřejmě velká koalice FPÖ s ÖVP, ale na to pravděpodobně Nehammer nepřistoupí. Zatím to na tuto variantu nevypadá.
⚫️🔴Pravděpodobnější je velmi těsná koalice konzervativních stran ÖVP a SPÖ, která by ale měla těsnou většinu hlasů. Proto je také možné, že se koalice rozšíří o NEOS.
⚫️🇷🇺I pokud nevstoupí FPÖ do vlády, její pozice bude výrazně posílená a získá řadu funkcí. Očekává se, že to posílí také pro-ruský vliv, ačkoliv to FPÖ popírá.
Stručná charakteristika stran na rakouské politické scéně:
🔵FPÖ je nacionalistická a pravicově populistická strana, která se soustředí na omezování imigrace, prosazuje euroskepticismus a ochranu národní suverenity. Důraz klade také na ochranu rakouské identity a silnou kritiku multikulturalismu. Často kritizuje Evropskou unii a staví se proti globalizaci.
⚫️ÖVP je tradičně konzervativní strana, která se zaměřuje na podporu tržní ekonomiky, ochranu rodiny, křesťanské hodnoty a odpovědné hospodaření státu. V posledních letech se zaměřila také na otázky migrace a bezpečnosti, ačkoli její politika je mírnější ve srovnání s FPÖ. Strana se také hlásí k proevropskému směřování Rakouska.
🔴SPÖ je jednou z nejstarších a nejvlivnějších rakouských stran. Prosazuje silnou sociální politiku, podporu veřejných služeb, ochranu pracovních práv a práva menšin. Kromě toho SPÖ obhajuje rovnost pohlaví, práva LGBTQ+ a aktivně se angažuje v ochraně životního prostředí a prosazování progresivních daňových politik.
🟣NEOS je liberální strana, která se zaměřuje na podporu volného trhu, podnikání, vzdělávání a transparentnosti ve státní správě. Ve společenských otázkách prosazuje individuální svobody, práva menšin a modernizaci společnosti. Strana také silně podporuje integraci Rakouska do Evropské unie.
🟢Die Grune / Zelení kladou důraz na ochranu životního prostředí, boj proti klimatickým změnám a udržitelný rozvoj. Podporují také sociální spravedlnost, rovnost pohlaví, ochranu lidských práv a demokratické reformy. Evropská integrace a prosazování ekologických politik na úrovni EU jsou pro ně klíčové priority.
🏛️Národní rada je dolní ze dvou komor rakouského parlamentu, 183 poslanců se volí přímou volbou na pět let.
🇫🇷Článek Thomas Piketty: Jak zdanit miliardáře
V polovině října vydal francouzský ekonom Thomas Piketty článek v Le Monde pod provokativním nápisem "Jak zdanit miliardáře". Připomeňme si: Piketty je setrvalý sledovatel a kritik narůstající nerovnosti v ekonomice. A autor Kapitálu v 21. století. Nelze se tedy divit, že předkládá radikální návrhy: zdanit plošně francouzské miliardáře alespoň desetiprocentní daní z majetku. Piketty poukazuje na to, že od roku 2010 vzrostlo jmění 500 nejbohatších Francouzů o 1 000 miliard eur, z 200 na 1 200 miliard eur. Takové zdanění by tedy vyneslo 100 miliard eur do státního rozpočtu — částku odpovídající plánovaným rozpočtovým škrtům na následující tři roky. A připomíná, že jde jen o vůli vlády to zrealizovat, legislativně tomu nic nebrání.
Kritizuje také Barnierovu daň z příjmů přesahujících 500 000 eur. Ta by přinesla 2 miliardy eur namísto 100 miliard eur za 10% daň z majetku miliardářů, kteří by při Barnierově dani ve skutečnosti nezaplatili prakticky nic. Důvod je prostý, jejich příjmy představují nekonečně malý zlomek jejich jmění. Výsledkem toho všeho je, že rozpočet a škrty francouzského premiéra Michela Barniera ve veřejných službách odnesou především lidé s nejnižšími příjmy. Taková strategie nás povede přímo do zdi: nemůžeme čelit sociálním a klimatickým výzvám dneška, pokud nezačneme viditelným a nezpochybnitelným zdaněním nejbohatších, končí svou stať Thomas Piketty.
Myšlenka je zajímavá a Piketty správně připomíná, že jde především o vůli státu něco takového udělat způsobem, který bude fungovat. Tedy nastavit daň tak, aby nebylo možné se jí vyhnout převodem majetku. Samotnou příčinu tak dramatické nerovnosti a její bezprecedentní růst během pouhých deseti let, ovšem návrh nevyřeší.
🇸🇪Studie: Dopady doktorandského studia na duševní zdraví
Nová studie z Lundské univerzity ve Švédsku zkoumá dopady doktorandského studia na duševní zdraví tamních studentů pomocí dat o předpisech na psychiatrické léky. 💊💊💊 Autoři zjistili, že doktorandi užívají psychiatrické léky ve vyšší míře než držitelé magisterských titulů, ale méně než běžná populace. 📉 Užívání léků u doktorandů výrazně narůstá po zahájení studia, přičemž po pátém roce se tato míra stabilizuje. Výsledky ukazují, že doktorandské studium může výrazně přispívat k nárůstu problémů s duševním zdravím.
🔥 Nejzajímavější závěry studie: 🔥
🟡 Růst užívání léků: Užívání psychiatrických léků mezi doktorandy vzrostlo o 40 % v průběhu pátého roku jejich studia.
🟡 Psychiatrická péče: Doktorandi vykazují zvýšenou potřebu psychiatrické péče ve srovnání s držiteli magisterských titulů.
🟡 Nejčastější diagnózy: Mezi doktorandy jsou nejčastější diagnózy úzkost, deprese a stresové poruchy.
🟡 Nároky PhD studia: Stres spojený s akademickým výzkumem, publikacemi a nejistotami ohledně budoucí kariéry může být hlavním faktorem zhoršení duševního zdraví.
🟡 Impulz pro intervenci: Studie upozorňuje na potřebu lepší podpory duševního zdraví doktorandů a intervencí zaměřených na zmírnění stresu spojeného s doktorandským studiem.
Celou studii si můžete přečíst zde.
🇷🇺Studie Institutu Pi: Informační válka - Pravda pod útokem, Rusko tahá za nitky 🛡️
Dezinformace se staly zbraní v rukou mocností jako Rusko, které systematicky manipuluje veřejné mínění a ohrožuje demokratické hodnoty.
♦️ Kdo skutečně kontroluje vaše informace?
♦️ A jak dlouho ještě můžeme ignorovat tento tichý útok na naši společnost?
👉 Přečtěte si analýzu Institutu Pí od Davida Černého, ve které rozebírá strategii ruské informační války a jak se jí můžeme bránit.
🇬🇧Studie: Rozdíly v platech mezi mladými dospělými: Srovnání britských kohort
Studie vydaná v Labour Economics zkoumá mzdovou mezeru mezi mladými dospělými muži a ženami ve Velké Británii v letech 1972 až 2015. Výsledky jsou překvapivé a ukazují, jak se situace vyvíjela v různých vzdělanostních skupinách. Zde jsou nejzajímavější poznatky:
1️⃣ Mzdová mezera mezi absolventy vysokých škol se zvětšuje:
V roce 1972 činil rozdíl mezi platy mužů a žen s vysokoškolským vzděláním pouhé 2 %, ale do roku 2015 narostl na 9 %. Zatímco ženy dosahují vyššího vzdělání, mzdová diskriminace přetrvává.
2️⃣ Neabsolventi zažívají větší rovnost:
Naopak mezi lidmi bez vysokoškolského vzdělání došlo k významnému poklesu mzdových rozdílů – z 46 % v roce 1972 na pouhých 8 % v roce 2015. Tento posun naznačuje pozitivní vývoj v této skupině.
3️⃣ Rovné odměňování a vliv legislativy:
Zákon o rovném odměňování z roku 1970 měl jasný efekt – mezi lety 1972 a 1981 se mzdová mezera zmenšila o 25 %. Tyto legislativní kroky přinesly znatelné zlepšení.
4️⃣ Segregace podle zaměstnání stále trvá:
I když ženy dosáhly vyššího vzdělání, často pracují v méně placených profesích. Segregace na pracovním trhu tak nadále přispívá k mzdovým rozdílům, hlavně mezi absolventy.
5️⃣ Rodičovství má zásadní vliv na mzdovou mezeru:
S příchodem dětí se genderová mzdová mezera prohlubuje, což naznačuje, že ženy často čelí penalizaci za mateřství. Tento efekt je nejvýraznější u starších věkových skupin.
Závěr:
I přes legislativní snahy a pokrok v rovném přístupu ke vzdělání, ženy – zejména ty s vysokoškolským vzděláním – stále čelí mzdovým nerovnostem. Naopak neabsolventi zažívají znatelný posun k rovnosti. Celou studii si můžete přečíst zde.
A to je prozatím vše. Pokud chcete tyto informace průběžně, sledujte naše sociální sítě: Facebook, Twitter nebo Mastodon - zde najdete měsíční souhrn.
vše nejlepší přeje
Patrick Zandl, ředitel Institutu Pí.